Chladící věže a jejich stavby do 1967
Závod Chladicí věže
Závod Chladicí věže staví chladící věže - objekty, které mají charakter technologického zařízení a které svou funkční účinnosti podstatně ovlivňují hospodárnost provozu elektráren, dolů, hutí, těžkého strojírenství, chemie a ostatního průmyslu. Závod plní úspěšně i zakázky pro zahraničí, které dodává formou projektů zařízení i formou šéfmontáže. Jako jediný útvar svého druhu v CSSR nese závod Chladicí věže odpovědnost i za technický rozvoj a technickou úroveň tohoto zařízení. Rozhodujícím obdobím pro vývoj a růst závodu byl r. 1955. V tomto období obnovy poválečného hospodářství probíhala konsolidace pracovního kolektivu. Začátky byly opravdu těžké, jak dokazuje i přehled růstu objemu výroby závodu v letech 1955 -1956. Rok 1955 tvořil objem výroby částku 25,700.000 Kčs, v roce 1959 51,500.000 Kčs, v roce 1962 76,500.000 Kčs, v roce 1964102,000.000 Kčs, v r. 1965 111,900.000,- Kčs.
Stejně intenzivní byl i vzestup technického pokroku. Závod stavěl chladicí věže - komíny s přirozeným tahem celodřevěné, nebo s ocelovou konstrukcí tahového komína. V letech 1950-1955 byly chladicí věže budovány z tradičních materiálů, ale současně se hledaly cesty ke zvýšení výkonu chladicích jednotek. Byly zkonstruovány vlastní sací i tlačné ventilátory o 0 4 - 5 m, byly uskutečněny vývojové práce na chladicích systémech z umělých hmot a skelných tkanin a připraveny k realizaci výkonné jednotky chladicích věží ventilátorových s difusory i s tahovými komíny. V období deseti let 1956-66 staly se hlavní výrobní náplní závodu ventilátorové jednotky článkové o Ø ventilátoru 6 m. Byla vypracována typová řada hyperbolických chladicích věží. Pracovníci závodu dokončili i typovou řadu ventilátorových chladicích věží zásadně vyřešili i otázku prefabrikace nosných železobetonových konstrukcí chladicích systémů, kruhových nebo n-úhelníkových půdorysů a zavedli rozvody vody z eternitových trub.
V roce 1964 vyvinul závod nové typy lehkých a velmi účinných malých chladicích jednotek - mikrověže M 100 a M 50, které jsou vybaveny chladicí soustavou z umělých hmot a plastem ze sklolaminátu. Typová řada mikrověží byla postupně doplněna o M 20 a M 5 a roku 1966 zahájil závod výstavbu dosud největších chladících věží typu Itterson o výšce 100 m. Pro ně bylo vyvinuto unikátní zařízení, umožňující podstatné zvýšení produktivity prací na výstavbě, a sice posuvné lešení světové úrovně, zajišťující i bezpečnou práci ve výskách Rozvoj, nové techniky závodu bude v dalších letech směřovat ke zprůmyslnění výstavby chladicích věží, k dalšímu uplatnění nových druhu plastických hmot a k řešení chladicích jednotek s velmi hospodárným provozem a s kombinovaným způsobem chlazení. Činnost závodu, zaměřená na soustavné zkvalitňování technické úrovně výrobků, jej zařadila mezi nejlepší vůbec. Výsledky kolektivu byly oceněny 30. dubna 1964, kdy mu president republiky propůjčil Řád práce.
Nejvýznamnější práce chladicích věží v zahraničí realizované do roku 1967
Evropa:
Albánie elektrárna Kučová
Maďarsko elektrárna Insta
elektrárna Mátravidéki
Rumunsko elektrárna Luduš (projekt)
NDR Reichenbach/Ober Lausitz Thale/Harz
SSSR Moskva
Jugoslávie teplárna Kosovo Pole (objednávka)
elektrárna Kakanj (objednávka)
Amerika:
Brazílie cementárna Capanema
Argentina elektrárna San Luis
Kuba Siguaney - cementárna (objednávka)
Afrika:
Egypt elektrárna Mehalla Kubra (textilní závod)
mlékárny Ismaila, Tanta, Manzura, Cairo - 2 X
elektrárna Siouf Egypt - Alexandria
elektrárna Karmouz Egypt - Alexandria
rozhlasové středisko Kipé - Conakry
Guinea
Ghana
Asie:
Sýrie Adra - celkem 6 chladících věží
Turecko OTO/CELlK
Irán Teheran
Indie Hyderabad - TEZ (těžká energetická zařízení,
Ranchi SMI (strojírenská metalurgie)
Čína elektrárna Nanking
elektrárna Tong-Stan
Indonésie Djakarta