Výzkumné ústavy postavené do roku1967
Svou záchranu spatřuje lidstvo dvacátého století v dalším mocném rozvoji vědy a techniky, v probíhající technické revoluci, která jediná může osvobodit člověka a dát mu prostor pro další rozvoj. Armabeton může být hrdý na to, že staví několika vědeckým odvětvím základnu pro výzkum - výzkumné ústavy.
Výzkumný ústav zemědělských strojů Chodov
Výzkumný ústav sdělovací techniky Lhotka
vybudovaný naším podnikem v letech 1955-1963 celkovým nákladem šedesát dva miliónů korun, slouží výzkumu polovodičů a součástek pro elektroniku sdělovacích systémů. Technicky nejzajímavější je odvodnění základové spáry systémem drenáží, vyvedených do krčského údolí. Protože spodní vody byly agresivní, bylo použito vysokopecního cementu. Na objektu K byl použit víceúčelový Vierendellův nosník, stropy jsou rámečkového systému s podhledem z Keramidu, okna Cristal, vyložená římsa byla náročná na tesařské práce. Složité byly také práce instalační, zvláště u hlavní budovy a chemického křídla.
Československá akademie věd Mazanka
Výstavba výzkumných ústavů fyzikálních věd ČSAV na severním okraji Prahy na náhorní planině nad Bulovkou je rozdělen do několika staveb. Výstavbu prvého objektu zahájil Armabeton v srpnu 1965. Celková hodnota stavební části je čtyřicet miliónů korun. Dokončena má být roku 1970. Objekty budou sídlem Fyzikálního ústavu a Ústavu teorie a automatizace V dalším období vybuduje ústavy termomechaniky, elektrotechniky, fysiky pevných látek, fysiky plasmatu, teoretické aplikované mechaniky a hydrodynamiky, tři administrativní budovy, ústřední dílny, kotelny, ústřední jídelnu, sportovní za řízení, atd. Hlavní budova Fyzikálního ústavu je železobetonový monolitický skelet, rozdělený vzhledem k vytápění Crittalem jedna na sedm celků o délce maximálně třicet metrů a základním modulu šestkrát šest metrů.
Biologické ústavy Krč
Výstavba komplexu výzkumných ústavů pod souhrnným názvem Biologické ústavy Krč byla zahájena v roce 1959 pro Československou akademii věd. Objekty areálu v celkovém nákladu stavební části čtyřicet čtyři milióny korun byly dokončeny v roce 1965, v roce 1966 byly dokončeny vnější komunikace, terénní a sadové úpravy.
Poslání jednotlivých budov charakterizují jejich názvy. Mikrobiologický a izotopový pavilon a Fysiologický ústav tvoří členitý monoblok, který je řešen jako železobetonový skelet s výplňovým calofrigovým zdivem, vnější omítka je z březolitu, průvlaky a pilíře stříkané hliníkem. U vnitřních příček bylo použito lehčených přenosných panelů - ocelových rámů s výplní mofotermem, instalace je soustředěna do instalačních šachet a kanálu s vývody primo do laboratoří. Fysiologický ustav Je spojen podzemním tunelem se zvěřincem a psincem. Ozařovna, kde je umístěna kobaltová bomba, je silnostěnná železobetonová konstrukce. Veškerá kanalizace je svedena do čisticí stanice. Dodatečně byl postaven podzemní sklad pro odpady izotopů. Kotelna pro celý ústav je v suterénu zvěřince, voliéra je dřevěná konstrukce s betonovými oplocenými výběhy pro drůbež.
Výzkumný ústav pozemních staveb (VÚPS) Hostivař
Stavba byla zahájena v roce 1959 pro Výzkumný ústav stavební výroby, který byl později přejmenován na Výzkumný ústav pozemních staveb. Generálním investorem je ministerstvo stavebnictví. Výstavba první etapy bude dokončena v roce 1967. V novém ústavu jsou soustředěny složky výzkumu typizace a projekce rezortního ústavu ministerstva stavebnictví. Proto byl vybudován komplex prototypových objektů: administrativní budova včetně občanského vybavení, monolitická nosná konstrukce kombinovaná s montovanou konstrukcí stropů a s lehkými obvodovými panely. Byly použity přenosné příčky i nové druhy podlah. Budova laboratoří a dílen je nepodsklepená železobetonová skeletová konstrukce používající lehkých obvodových panelů Cristal. Součástí objektu je i kotelna. Hala pro výrobu prvků je jednopodlažní-železobetonová jednolodní konstrukce - typ universální haly pro středně těžké provozovny s celomontovanou konstrukcí a lehkými obvodovými a střešními panely. Mechanická zkušebna je železobetof1ltonová jednolodní montovaná konstrukce, závodní kuchyně s jídelnou stejně jako budova radioizotopické a akustické laboratoře je dvoupodlažní jednolodní konstrukce.
Koncem roku 1971 dostanou obory architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického nový domov. Nákladem 145 miliónů korun staví Armabeton čtyři objekty
českého vysokého učení technického v Dejvicích.
Budova A oborů architektury a pozemního stavitelství bude mít sedmnáct podlaží a svou výškou padesát sedm metrů vytvoří dominantu celému areálu. V budově B se usídlí koncem roku 1970 ostatní inženýrské obory fakulty a zeměměřiči. V budově CO budou posluchárny a společná zařízení, v doplňkovém objektu D převážně dílny. Laboratoře budou vybaveny nejmodernějším zařízením a budou sloužit strojní a elektrotechnické fakultě. Z vybavení elektrotechnické laboratoře bude zajímavá zvláště laboratoř velmi vysokého napětí, kde bude, instalován rázový generátor pro napětí dva miliony V. Vnitřek haly včetně stropu bude proto poprvé v Československé socialistické republice obložen svařovanými tabulemi hliníkového plechu. Z rozsáhlého komplexu budov areálu, který je největším toho druhu v Československé socialistické republice, je již postavena strojní a elektrotechnická fakulta, před dokončením je výstavba halových dílen a laboratoří s halou velmi vysokého napětí. Rozestavěny jsou menzy a objekt těžkých laboratoří v prostoru výtopny Juliska.
Prováděcí projekt, který přinesl značné dispoziční a konstrukční změny, vypracovala projekční složka Armabetonu prakticky během stavby. Přípravné práce byly zahájeny v předstihu v říjnu 1959, v srpnu 1960 byly zahájeny vlastní stavební práce. Hlavní budovy fakulty strojního inženýrství a fakulty elektrotechniky, katedry, posluchárny, rýsovny a místnosti studijních kroužků a některé laboratoře, jsou železobetonové trojtraktové o šesti nadzemních a jednom podzemním podlaží, stropní konstrukce je monolitická deska bezprůvlaková se skrytými hlavicemi. Konstrukce, jedna z prvních tohoto rozsahu v Československé socialistické republice, je založena na pilotách systému Benoto vzhledem ke značné výšce stlačitelných spraší. Další objekty jsou většinou železobetonové skeletové konstrukce. Obvodové pláště budovy jsou převážně ocelohliníkové vsazované panely o síle 6,5 centimetrů. Specielní objekt halových laboratoří a dílen je jednopodlažní hala o modulu 12 X 18 a výšce šest metrů s jednotraktovými dvoupodlažními přístavky po celém obvodu. Na zastropení a zastřešení přístavků bylo poprvé v Československé socialistické republice použito ve velkém rozsahu velkých plynosilikátových desek 600 X 150.
