Úvod podnikového ředitele
V letošním roce oslavíme 55 let existence stavební organizace Armabeton. Dlouho jsme uvažovali o tom, zda podnik, který získal své jméno používáním názvu Armabeton v poštovním styku, prokazuje za 55 let vývoje a četných organizačních změn dostatek kontinuity, aby mohl rok 1912 označit za rok svého zrodu.
Nechtěli jsme se opírat pouze o název. A proto jsme zkoumali vývoj podniku ve výrobním programu, technickém rozvoji a v zásadách stylu práce, který je podle mého názoru odlišný pro každou stavební organizaci i za předpokladu, že je pověřena výstavbou stejného odvětví a druhu staveb.
Zjistili jsme, že při řešení výrobní i technické problematiky v minulosti i současnosti je mnoho typického právě pro Armabeton, co vytváří specifické rysy a tradici tohoto jednoho z největších stavebních podniků v naší republice, jehož nejstarší pracovníci přešli z původní stavební organizace i do národního podniku a pracují ještě dnes v našich řadách.
Nechť je jasno, nehlásíme se v žádném případě ke kapitalistické minulosti Českomoravské stavební společnosti i ostatních podniků, které po znárodnění byly do Armabetonu začleněny, nebo později delimitovány. Hlásíme se ale ke všemu dobrému, výrobně a technicky pokrokovému, co dělníci, technici a ostatní zaměstnanci v průběhu těchto desetiletí a hlavně po znárodnění našeho stavebního průmyslu svým umem, svou pílí a obětavostí vytvořili a postavili.
Když zalistujeme v kronice našich staveb, potom defilují před námi desítky a stovky mohutných děl pro naši energetiku, chemii, strojírenství, hutě, doly, zdravotnictví, ale také pro občanskou výstavbu, které kolektiv pracovníků Armabetonu včas a kvalitně vybudoval pro rozvoj našeho národního hospodářství i pro posílení bezpečnosti naší vlasti.
Z těchto skutečností jsme vyvodili závěr, že bude užitečné při příležitosti jubilea Armabetonu vydat publikaci, která by současný i budoucí kolektiv našeho podniku i ostatní veřejnost orientačně informovala o jeho práci i cílech nejbližších let.
Takováto publikace může mít ovšem pouze omezenou působnost. Informuje o hlavních stavbách, směrech a způsobu naší stavbařské práce, nezaznamenává všechny stavby a události a není také možné, aby zachytila a dostatečně vyjádřila živý tep naší velké armabetonské rodiny, tlumočila vše o radostech a starostech našich pracovníků, o smutku nad tím, co se nedařilo a o radosti z každého úspěchu, o projevech iniciativy, obětavosti, pracovitosti a často i velké námahy jednotlivců i kolektivů. To vyjádřit nebylo v silách autorského kolektivu. Přesto však se domnívám, že první armabetonské publikace splní svůj účel, jak líčí dokument o příspěvku stavbařů při budování naší vlasti, v rámci podniku podpoří zdravé sebevědomí a radost z docílených úspěchů, posílí vědomí sounáležitosti našeho pracovního kolektivu a přispěje k jeho dalšímu sepětí.
V tomto smyslu přeji pracovnímu kolektivu našeho podniku, aby budoucí kronika mohla zaznamenat ještě významnější pracovní úspěchy, abychom nadále upevnili a prohloubili důvěru, která je našemu podniku věnována a aby jméno Armabeton mělo v řadě stavebních organizací i pro ostatní veřejnost vždy dobrý zvuk.
Červenec 1967
František CHUM, ředitel podniku